.png)
Automobilový startér je zařízení, které slouží k roztočení automobilového setrvačníku a následnému rozpohybování klikové hřídele, ventilového rozvodu a celého motorového mechanismu. Úkolem startéru je krátkodobě překonat odpor motoru v podobě třecích a kompresních sil a urychlit jeho na otáčky na takovou rychlost, při kterých probíhá spalovací proces.
U běžných zážehových a vznětových motorů jsou používány elektrické startéry. Zatímco těžké stavební stroje s velkým objemem motoru využívají k nastartování zvláštní maloobjemové spalovací motory nebo zásobu stlačeného vzduchu.
Nejvíce opotřebovanými díly a tím také nejvíce poruchovými jsou uhlíky startéru, volnoběžka a pastorek. Poměrně častou příčinou stojící za špatně fungujícím startérem je opotřebený rotor startéru, na kterém trpí především jeho kolektor. Ten je v mnoha případech obrušován uhlíky. Za opotřebením stojí jak samotné stáří startéru, tak i případná koroze, působení chemických látek a poškození během dopravních nehod.
Protočení startéru naprázdno, tedy bez záběru setrvačníku je jednou z nejčastějších poruch startéru. Příčinou je příliš opotřebená volnoběžka, neboli váleček spojený s pastorkem, který přenáší točivý moment startéru na setrvačník. Nejčastěji se závada projevuje v zimě za chladného počasí, kdy rozpohybování ztuhlého motorového ústrojí vyžaduje vyšší sílu.
Fyzické opotřebení volnoběžky se projeví plochým zbroušením válečku, který již nemá dostatečnou styčnou plochu a při větším odporu prokluzuje.
Za protáčením startéru může být také opotřebovaný pastorek nebo přímo zlomená hřídel převodovky. Při opotřebovaných zubech pastorku je nastartování ještě možné. Startování se však projevuje typickým zvukem přeskakujících zubů. V tomto případě k nastartování často pomůže zařazení rychlostního stupně a protočení startéru.
V případě zlomeného hřídele startéru se bohužel nastartování již nepovede.
Řešením protáčejícího startéru je výměna volnoběžky, pastorku a kontrola hřídele. Jelikož opotřebení ale nekončí u jednoho dílu, doporučujeme vždy kompletní výměnu startéru nebo jeho repasi.
Druhou nejčastější poruchou startéru je občasné vynechávání. Obvyklou příčinou jsou opotřebené uhlíky startéru, které nedosedají na lamely kolektoru, případně se vůbec nedotýkají lamel rotoru.
Oprava uhlíků spočívá v jejich výměně. Samotná výměna je však náročná a vhodná pouze pro elektromechaniky.
Další častou poruchou automobilových spouštěčů je cvakání spínače naprázdno bez protočení startéru. Poruchu způsobují opálené kontakty ve víčku spínací cívky. Vlivem používání a působením silného proudu totiž dochází k zahřívání kontaktů a změknutí jejich materiálu. Časem se styčné plochy vyleptají a také vyhnou, čímž nepropojí pevný a pohyblivý kontakt ve spínacím víčku.
Samotná oprava spínače startéru spočívá ve výměně cívky nebo náročné výměně kontaktů.
Obvyklým problémem především starých startérů je jejich slabý chod a nedostatečná síla, která neroztočí setrvačník. Příčinou je příliš zvětšený vnitřní průměr pouzdra startéru. K němu dochází vlivem opotřebení. A právě vůle na pouzdře zvětšuje mechanické tření, které snižuje reálný točivý moment startéru.
Druhou příčinou slabého chodu startéru může být ulomený či chybějící magnet. V prvním případě oprava spočívá ve výměně pouzdra startéru. V druhém případě stačí doplnit chybějící magnet.
Místo opravy se vyplatí vyměnit celý startér
U všech uvedených závad startéru se ale svépomocné opravě vyhněte. Ušetříte si tím čas i nejistý výsledek. Opravy jsou totiž určeny výhradně autoelektrikářům. Zároveň výměnou jednoho dílu oprava startéru většinou nekončí.
Nejlepším řešením je kompletně vyměnit celý startér. Výměnu zvládne každý hobby mechanik a zručný automobilový nadšenec. V našem e-shopu naleznete široký výběr nových i repasovaných startérů za výborné ceny.
Konstrukce startéru se skládá ze dvou nejdůležitějších částí - stejnosměrného elektrického motoru a pastorku, který se vysouvá do ozubení automobilového setrvačníku.
K dalším součástem startéru patří břemenové a zadní víko, spínací cívka, volnoběžka, držák magnetů a ostatní drobné součásti v podobě třmenů, ložisek či vymezovacích a zajišťovacích podložek.
V nabídce e-shopu PIETRO Autodílynaleznete širokou nabídku startérů
Základními parametry pro výběr automobilového startéru jsou vstupní napětí, výkon startéru, počet zubů a případné spouštěcí otáčky setrvačníku. Startéry pro osobní automobily zpravidla disponují vstupním napětím 12 V s výkonem 0,5 kW – 2,5 kW. U nákladních automobilů je vyžadován vyšší výkon startéru v rozmezí od 2,5 kW do 5 kW se vstupním napětím 24 V.
Jak již bylo v úvodu zmíněno, úkolem startéru je roztočit setrvačník, který přenáší točivý moment na klikovou hřídel a zprostředkovaně také na rozvodové ústrojí motoru.
Jak ale celá činnost probíhá? Po otočení klíčku v zapalovací skříňce dojde k sepnutí kontaktů na startéru a roztočení jeho elektromotoru. Těsně po roztočení se ze startéru vysune pastorek, který zapadne do ozubení setrvačníku. V této fázi přenáší pastorek krouticí moment startéru na setrvačník.
Po roztočení setrvačníku následuje nasátí palivové směsi do motorových válců, její zapálení a nastartování spalovacího procesu motoru. Celý proces netrvá více než několik vteřin.
Uvolněním klíčku v zapalování dochází k vypnutí startéru a zasunutí pastorku. Pokud by se pastorek nezasunul a zůstal v kontaktu se setrvačníkem, došlo by poškození startéru, případně vylámání zubů pastorku.
Výměna startéru svépomocí není náročnou činností. U některých typů automobilů ale může výměnu zkomplikovat problematický přístup ke startéru.
Samotnou demontáž zvládnete v několika krocích:
Zapojení automobilového startéru se provádí přímo na obvod s autobaterií a spínací skříňkou. Při zapojení vždy dávejte pozor na správnou polaritu. Zda je automobilový spouštěč správně zapojen, zjistíte nejen jeho sepnutím při otočení klíčku, ale také změřením ampérmetrem. Při chodu naprázdno nesmí hodnota elektrického proudu překročit 65 A.
.png)
.png)
.png){kind=logo}
